Jedním z důležitých faktorů, na kterých závisí výnosnost plodin, je teplota. Extrémní výkyvy teploty, zvláště pak vlny veder, ovlivňují reprodukční systém rostlin, což vede ke snížení jejich výnosu. Biologové na CEITEC Masarykovy univerzity se snaží pochopit molekulární podstatu tohoto jevu a při svém nedávném výzkumu zjistili, jak zvýšená teplota ovlivňuje citlivost reprodukčního aparátu rostlin a vývoj pylu.

Částice kosmického záření o nejvyšších energiích pronikají do atmosféry pravděpodobně mnohem hlouběji, než se dosud předpokládalo. Přilétající částice budou tedy zřejmě i výrazně těžší. Nové a zásadní poznatky vyplývají z metody, která zobecňuje přístup k předpovědím modelů srážek vesmírných částic se zemskou atmosférou.

EU a Spojené státy společně posílí bezpečnost v oblasti AI, Německem zmítá kauza spojená s čínskou špionáží a polská vláda podporuje NCBR. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulý měsíc duben událo.

Zkoumání lipidů, v tomto případě zejména tuků v lidském těle, vedlo profesora Michala Holčapka a jeho kolegy k vytvoření konceptu včasného zjišťování hned několika různých typů rakovinných nádorů. Tedy jejich rozpoznání v době, kdy se dají úspěšněji léčit. Jejich výzkumný projekt byl nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR a vznikla i firma, která chce jeho výsledky uvést do praxe.

České grantové agentury začaly v posledních letech brát zřetel na nerovné příležitosti pro ženy – matky ve vědě, a ve svých grantech, zejména těch pro mladé vědce, začaly nabízet možnosti, jak skloubit vědu a rodičovství. Jak si mezi sebou stojí jednotlivé české agentury v genderové politice? V druhém díle se podíváme na Agenturu pro zdravotnický výzkum (AZV), speciální návratové granty a evropskou perspektivu.

Výzkum bioterapeutik představuje slibný přístup k léčbě závažných onemocnění. Hlavní složkou jsou biologické látky jako například proteiny, které jsou upraveny tak, aby se zaměřily na konkrétní aspekty nemoci.

Karel Klusáček založil a vede Technologické centrum Praha. Instituci, která letos slaví třicet let a za tu dobu pomohla mnoha českým vědcům získat prestižní evropské projekty. Technologické centrum Praha ale přináší i analýzy pro výzkum a inovace, realizuje transfer technologií a pomáhá firmám v jejich rozvoji. O historii TC Praha a šíři jeho současných aktivit vypráví v bilančním rozhovoru.

Japonsko se rychle stává významným hráčem v oblasti kvantových technologií. Díky masivním investicím a úzké spolupráci mezi výzkumnými institucemi a soukromým sektorem se rychle rozvíjí domácí trh. Současně se otevírají dveře k širší mezinárodní spolupráci, čehož chce využít i připravovaná česko-japonská meziuniverzitní kvantová konference, která se v květnu bude konat v Tokiu.

Elegantní molekula, základ léků na AIDS, zachraňující životy lidí na celém světě, je hlavní zápletkou v úžasném příběhu Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie. Jedna z rolí v něm připadla i vědkyni Haně Dvořákové, která stamiliony z licenčních poplatků věnovala Nadaci Experientia. Co jí tahle zkušenost dala? A šla by do toho znovu?

Koupit si speciální inkoust a doma či v kanceláři si sami vytisknout senzor na zjištění přítomnosti bakterií v těle nebo například těžkých kovů ve vodě? Díky vědcům z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci (UP) to může být v dohledné době běžná praxe.